Genealogické a překladatelské služby
Lukáš Starý & Matěj Kadlec           
(Upraveno 25.10.2020)
Úvod
Rodokmeny (brožura)
Plakáty k rodokmenům
Dějiny domů a gruntů
Přepisy a překlady
Ceník
Kontakty

 
 
Přepisy a překlady starých textů

 

    Nabízíme také přepis nebo přeložení delších či kratších starých textů ve staré češtině, němčině, latině, případně i v jiném jazyce. Může se jednat o jakékoliv dokumenty, listiny, kroniky, matriční záznamy,  záznamy z gruntovních knih a jiné.

     Přepis je formou transkripce podle českých pravidel. Součástí přepisu a překladu je také vysvětlení zastaralých nebo málo známých výrazů.

 

     U českých a německých textů je možné za poloviční cenu udělat namísto doslovného překladu tzv. "náhradní regest", což je shrnutí obsahu nebo výtah z dané písemnosti. Tedy v podstatě zestručněný překlad. Je možné udělat i jen tzv. "záhlavní regest", což je jen krátké shrnutí, o co daném dokumentu jde.

 

     Níže jsou uvedeny ukázky přepisů, překladů, regestů s jejich přibližným oceněním.

 

     Kontakt: stary@post.cz nebo 723935667.

 

1) Německý text  (Návrh rozsudku nad Dominikem Cyranim, 1841)

 

a) Přepis:

N[umero] E[xhibiti] 431 crim[inalia] praes. 4.Feber 1841

 Vortrag

    Über die mit Dominik Cyranni wegen des Verbrechens des Diebstahlsversuches verfuhrte am 27.Jenner 1841 angefangene und am 30.Jenner l[aufenden) J[ahr] summarisch geschloβene Untersuchung. Inquisit wurde aus dem Crimfonde verpflegt und auf denselben 1 fl. 55 5/8 x. verwendt.

 

Nach Verlesung der Akten

     Dominik Cyranni aus Chrudim im J[ahr] 1804 geboren, katholischer Religion, Vater 4 unversorgter Kinder, ganz vermegenslos, sich ein Winkelschreibung ernehrend, zufolge Urtheils de 20.Feb[ruary] 1835 Z[ahl] 392 pol. wegen der schweren Pol[izei] Üb[er]t[retung] gegen die Pflichten eines offentl.Amtes zum 3tägigen Arreste verurtheilt, welche Strafe de 3.April 1835 auf eintagigen Arrest gemildert wurde. Dem zufolge Urtheils des Krimgerichtes de 22.No[vem]b[e]r 1839 N.4450 wegen des Verbrechens des Diebstahls zum 3 monatlichen schweren mit Fasten verschärfen Kerker u[nd] schlieβlich zu folge Urtheils des Ma[gistra]ts Chrudim de 19.Jenner 1841 Z.230 wegen der schweren Pol[izei-][Üb[ertre]t[un]g des Diebstahls zum 3tegige Arreste verurtheilt, übrigens ein arbeitscheuer dem Truncke angebener Mensch, derkeine Besserung erhoffen laβt, gesund u[nd] zu allen gesetzlichen Korpersstrafen geeignet.

     Hat in seinem Seminarverhor des an der Maria Hamr versichte Diebstahlsverbrechen dessen er untern 26.Jenner 1841 N.261 rechtlich beanzeigt worden ist, nachstehends in Überrustung mit dem erhobener Thatbestande eingestanden: Er sei am 25.Jenner 1841 vormittags gegen 10 Uhr.beim H. Oberarzte MD.Maschke wegen einer milden Gabe gewesen; wie er von ihn wegging habe er im Vorhause ein mit einer Kotze und einem Stück Leinwand ungewendenes Buegelbrett gesehen; weil er nach Pardubitz gehen wollte, seine Stiefeln aber ganz zerrieβen waren; so habe er die Leinwand samt der Kotze vom Brette abgerieβen und der Leinwand habe er seine Stiefeln umbinden wollen, wie er nun die Leinwand samt der Kotze wegtragen wollte habe, ihn der H[err] Oberarzt MD. Maschke ertappt u[und] durch seinen Privatdiener dem Polreiser übergaben; zugleich fügte Inquisirt zur Entschuldigung seiner That vor, er sei damals ein wenig berauscht gewesen.

    Aus diesem mit den Erforderniβen des § 399 St.G.I. versehene Gestandniβe erscheint Inquisit des ihm zur Last gehenden verbrecherischen Diebstahlsversuches nach § 398 St.G.I. als schuldig, welches Verbrechen im vorliegenden Falle mit schweren Kerker in der Dauer zwischen 6 Monaten bis 1 Jahre verpönt ist. Bei Ausmessung der Strafe spricht für den Inquisiten der Umstand als mildernd, daβ die That bloβ ein versuchtes Verbrechen bildet aus dem für die betroffenden Personen kein Schade etnstanden ist, dagegen als verschwerend die allgemein bekannte unverbesserliche Charakter des Inquisiten, seine Arbeitsscheue u[nd] die hieraus für des allgemeine hervorgehende Gefahrlichkeit desselben, so daβ der §48 St.G.I. bei dessen Strafausmessung  zur keine Anwendung findet. Dominik Cyranni ein Vater von 4 unversorgten Kinder ist, so dürfte etwa der §49 St.G.I. berücksichtigen werden, nachdem es aber notorisch bekannt ist, daβ Dominik Cyranni weit entfernt für den Unterhalt seiner Familie zu sorgen u[nd] die Erziehung seiner unminidigen Kinder sich angelegen sein zu lassen, vielmehr durch seiner schlichten Lebenswandel sie zu ahnlichen Sittenlosigkeit verleiten u[nd] in Noth schmachten läβt; so entfalt auch die nach §49 St.G. I.Thls. aus Rücksicht der schuldlosen Familie zuläβige Strafveränderung, daher Inquisit zur einen gewentlichen schweren Kerker und zur Ersatze der Krimkosten zu verurtheilen war.

    Referent tragt nun an: Dominik Cyranni sei des Verbrechens des Diebstahlsversuches schuldig hierwegen mit einem neuenmonatlichen schweren Kerker zubestrafen u[nd] werde gehalten die auf ihn verwendten Kosten - die aber dessen erwiesenen Mittellosigkeit wegen dem Krimfonde aufzurechnen waren - dem Krimfonde zu ersetzen.

     Erwächst der Antrag zur Beschluβe, so ist das in deutscher Sprache ausgefertigen Urtheil bei der heutigen Sitzung kundzumachen des k. Kreisamt unter Anschluβ einer Urtheilsabschrift und der Auskunftstabelle in die Abstransportirung des Inquisiten in die Provstrafhaus anzugehen dem eine Urtheilsabschrift samt Mittellosigkeitzeugniβe dem Kerkermeister zur Adjustirung der Protokolle u[nd] Unkostenaufrechnung einzuhendigen.

Rel. am Feber 1841

 


b) Doslovný překlad:

 

Přednesení

     Vyšetřování  Dominika Cyraniho kvůli zločinu pokusu o krádež probíhalo od 27.1. do 30.1.1841. Vyšetřovaný byl živen z kriminálního fondu, což stálo 1 zlatý 55 5/8 krejcaru vídeňské měny.

 

Podle přečtení akt

      Dominik Cyrany se narodil 1804 v Chrudimi, je katolické víry a otcem od 4 nezaopatřených dětí, ztratil celé jmění a živí se pokoutním písařstvím. Podle rozsudku z 20.2.1835 (č.392 pol.) odsouzen na 3 dni arestu kvůli policejnímu přestupku proti veřejné úřední povinnosti. Tento trest byl 3.4.1835 zmírněn na 1 den arestu. Podle rozsudku kriminálního soudu z 22.11.1839 č.4450 odsouzen pro krádež k dvouměsíčnímu těžkému žaláři zostřeným půstem. Nakonec odsouzen rozsudkem chrudimského magistrátu z 19.1.1841 č.230 pro těžký policejní přestupek krádeže k třídennímu arestu. Ostatně je to muž štítící se práce a oddaný pití a nedá se očekávat žádné zlepšení. Je zdravý a schopný všech tělesných trestů.

     Při svém výslechu se přiznal k podstatě činu, který 26.1.1841 č.261 právně uplatnila Marie Hamrová. On byl 25.1.1841 dopoledne kolem 10 hodiny u pana vrchního lékaře MD. Maschkeho kvůli almužně a když od něho odcházel, tak uviděl v průjezdu jednu houň s kusem plátna na nepohyblivém prknu na žehlení. Protože chtěl jít do Pardubic a jeho holinky už byly úplně roztrhané, tak odtrhl z prkna to plátno spolu s houní a chtěl si jím svázat holinky. Když chtěl to plátno s houní odnést, tak jej přistihl pan vrchní lékař MD. Maschke a skrz svoji privátní službu jej předal policii. Vyšetřovaný zároveň na svoji omlouvu vypověděl, že byl tehdy trochu opilý.

      Podle opatřeného doznání podle požadavků §399 I.oddílu trestního zákona ukázal se obžalovaný vinným pokusem krádeže podle §398 I.oddílu trestního zákona. Tento zločin se trestá těžkým žalářem v trvání 6 měsíců až 1 rok. Při vyměření trestu mluví ve prospěch obžalovaného okolnost, že čin byl jen ve stádiu pokusu a nevznikla z něj žádná škoda pro jmenovanou osobu. Naproti tomu přitěžující je nám všeobecně známý charakter vyšetřovaného, jeho odpor k práci a z toho všeobecně vycházející nebezpečnost jmenovaného, takže §48 I.oddílu trestního zákona vůbec nelze při vyměřování trestu použít. Protože Dominik Cyrani je otec od 4 nezaopatřených dětí, tak může být přihlédnuto k  §49 I.oddílu trestního zákona: jelikož je ale notoricky známo, že Dominik Cyrani se daleko vzdaluje tomu, aby obstaral obživu svojí rodině a aby si nechal záležet na výchově svých nezletilých dětí, naopak je skrz svůj jednoduchý způsob života k podobným nemravnostem svádí a v nouzi nechá prahnout, tak odpadá také ta přípustná změna trestu podle §49 I.oddílu trestního zákona z ohledu na jeho nevinnou rodinu. Proto je vyšetřovaný odsouzen k obvyklému těžkému žaláři a náhradě kriminálních nákladů. Navrhnuto je: Dominik Cyrani je vinen ze zločinu pokusu o krádež, kvůli čemuž je potrestán 9 měsíci těžkého žaláře a je povinen kriminálnímu fondu nahradit náklady, které byly kvůli jeho prokázané nemajetnosti zúčtovány v kriminálního fondu.

      Návrh dospěl k uzavření, tak je nutno při dnešním zasedání oznámit rozsudek vyhotovený v německém jazyce, je nutno žádat královský krajský úřad spolu s připojeným opisem rozsudku a informační tabulí o odtransportování vyšetřovaného do královské provinční věznice, kam je nutno doručit opis rozsudku s dosvědčením nemajetnosti pro žalářníka k protokolu a výpočtu nákladů. Rel. v únoru 1841.


c) Náhradní regest

 

Chrudim, únor 1841

   Navržen je obvyklý trest 9 měsíců těžkého žaláře a úhrada kriminálních nákladů pro Dominika Cyraniho za zločin pokusu o krádež, kterého se dopustil v Chrudimi 25.1.1841 kolem 10 hodiny dopoledne na majetku Marie Hamrové. Jednalo se houň s kusem plátna, které byly v průjezdu a kterými si chtěl svázat roztrhané holinky, protože chtěl ten den jít ještě do Pardubic. Byl přitom přistižen MUDr.Maschkem, u kterého byl předtím pro almužnu a který jej předal policii. Vyšetřování probíhalo od 27. do 30.1., vyšetřovaný se k činu přiznal a vypověděl, že byl při jeho spáchání trochu opilý. Jmenovaný byl už třikrát odsouzen (20.2.1835 za přestupek k 3 dnům arestu, což bylo později zmírněno na 1 den, 22.11.1839 za krádež na 2 měsíce težkého žaláře a 19.1.1841 za přestupek na 3 dni arestu), je popisován jako člověk štítící se práce a oddaný pití, u nehož se nedá očekávat zlepšení. Narodil se r.1804 v Chrudimi, má 4 děti, ztratil věškeré jmění a živí se pokutním písařstvím. Nemůže tak být použita polehčující okolnost s ohledem na jeho nevinnou rodinu, protože jmenovaný se o své děti nestará řádně. Výkonu trestu je odsouzený schopen a  převezen má být do královské provinční věznice. Kriminální náklady na vyživování vyšetřování do té doby činily 1 zlatý 55 5/8 krejcaru vídeňské měny.

 

 

 

Digitální kopie

(zvětšíte kliknutím)


 

2) Latinský text   (Svědectví Mikuláše Kovačócy o rodině Cirani, 1721)

Přepis:

 

     Ego Nicolaus Kovascoczy in inclyto comitatu Posoniensi oppido Ciffer degens et comorans annorum 75 sub fide nobili fateor et recognosco per praesentes, quod ego nobilem dominum Emericum Cirani quam optime noverim qui in Possesione Gocznok in praedicto comitatu existenti circiter 400 passibus á predicto oppido Ciffer distanti habitaverat et in Anno 1663 ad arcem Vöröskö á Turcis capite truncatus et alias honestae et nobilis conditionis militaris homo fuerat, cujus filium Matthiam videlicet eotum 8 vel 7 annorum existentem nobilis dominus N. Szallay alias militaris conditianis homo, quà ejusdem consangguineus in regnum Bohemia adeoque civitatem Kolinium secum devexerat. Super quibus praesentes literas meas testimoniales extradandus esse duxi.

     Datum in praefato oppido Cziffer die 11. mensis Februarii A.1721

 

Nicolaus Kovascoczy

 

Coram me Paulo Banovski ex fati oppidi Cziffer plebano m.p.

Coram me quo. Francisco Varadii qua nobilis, per regnum Hungarae utriusq. iurato advocato m.p.

Coram me Michaelle Pellteo de felso ..


Překlad:

 

     Já Mikuláš Kovascoczy ve slavné posonské [tj.bratislavské] župě v městysi Cziffer rodilý a dlící, starý 75 let, pod přísahou vyznávám a dosvědčuji, že jsem dobře znal urozeného pána Emericha Cirana, který sídlil na statku Gocznok ležícího ve zmíněné župě a vzdáleného asi 400 stop od zmíněného městyse Cziffer, kterému byla v roce 1663 u hradu Vöröskö od Turků hlava sražena a který byl jinak čestný a urozený člověk vojenského stavu. Jeho syna Matěje, který měl patrně 7 nebo 8 let, urozený pan Szallay, jinak člověk vojenského stavu, který byl jeho pokrevný příbuzný, do Českého království a až do města Kolína s sebou odvedl.

      Dáno ve zmíněném městysi Cziffer 11.února 1721.

 

Mikuláš Kovascoczy

 

přede mnou Pavlem Banovským , farářem městyse Cziffer

přede mnou urozeným Františkem Varadim, advokátem obojího práva v  uherském království

přede mnou Michalem Pelltem       

       

 

 

Digitální kopie

(zvětšíte kliknutím)


 

3) Český text     (Zpráva o smrti Jana Ciraniho, 1732)

Přepis:

 

Pragerische Zeittung Num.64. Anni 1732

z Prahy 9.srpna 1732

    Z královského města Čáslavě pod datum prvního tohoto měsíce zprávu máme, že tam téhož dne, v jednu hodinu z poledne velké povětří se strhlo a na polích sem a tam po třikráte hrom udeřil, přičemž pán Jan Cirani spoluradní téhož královského města se svou paní manželkou na svém poli v Heydoffe byl a oba před deštěm za jeden mandel se uchejlili, poněvadž ale jim oboum to místo ouzké bylo, pán Cirani za druhý mandel sedl, hrom ale znenadání do toho mandele udeřil, zapálil a téhož pana Cirana zabil, paruku jemu na lebce spálil a díru udělal, dva sedmnáctníky a tabáčnici v kapse porušil a díl jednoho z těch sedmnáctníkův rozpustil.

 

 

 

Digitální kopie

(zvětšíte kliknutím)

 


© Lukáš Starý, 2010